O copywritingu, obsahových strategiích a lidech
Velký rozhovor s hvězdnou copywriterkou Radkou Legerskou
Dobrý den,
je poslední čtvrtek v měsíci a ve vaší e-mailové schránce právě přistál Značkový newsletter s novinkami a zajímavostmi, které s ve světě značek odehrály minulý měsíc.
Tematicky k udržitelnosti značek
Behind the Backlash Against Dylan Mulvaney, Bud Light’s Transgender Influencer
ESG framework McKinsey
Další novinky ze světa značek
Články, které byste neměli minout
Zpráva o stavu digitální reklamy poprávu šokuje - Marketing & Media
How Brand Building and Performance Marketing Can Work Together
Brand-building ads boost short-term sales, and now you can prove it
Digital attribution is dead! Les Binet tells us why marketers need econometrics in 2023
Radka Legerska: O copywritingu, obsahových strategiích a lidech
Radka Legerska je obsahová marketerka a copywriterka, vystudovala český jazyk pro SŠ a psaním se živí už více než 15 let. Psala pro tradiční firmy i pro startupy, prošla si marketingovými agenturami a získala přesah do celého marketingu. Aktuálně je na volné noze a specializuje se na B2B segment. Pomáhá značkám s řízením marketingu nebo s přípravou a realizací obsahově komunikační strategie. Konzultuje marketing, mentoruje tvorbu obsahu a školí firmy i jednotlivce. Na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě již několik let přednáší předmět Copywriting. Brzy také spustí svůj vzdělávací a mentoringový projekt Copynoty.
Radko, máš za sebou docela slušnou marketingovou cestu a já si všímám, že se v posledních letech více otáčíš k B2B marketingu. Vnímám to správně?
Ano, vystihl jsi to přesně. Věnuji se už několikátý rok obsahu a marketingu především v B2B sféře, v současnosti B2B klientela tvoří určitě dvě třetiny mé veškeré práce. V B2B mi to dává větší smysl, marketing je tu stabilnější, celkově klidnější. V B2C se aktivity rychle proměňují, jedna kampaň za druhou, střídají se různé formáty, využívá se více mediálních kanálů. S nástupem AI navíc vnímám tento segment jako více „safe“ pro markeťáky-contenťáky.
Teď jsi mi to úplně rozbořila. Já totiž zcela nepokrytě tvrdím, že B2B a B2C marketing je vlastně totéž, pořád komunikuješ směrem k lidem, tedy B2H, „business to human“.
To máš pravdu, oba ty segmenty mají jednu důležitou společnou věc: zákazník je vždycky člověk, ne firma. Za každou firmou stojí lidé, obchodní rozhodnutí dělají lidé, a proto lidé věří lidem, ne firmám.
Vraťme se k AI, když už jsi tohle žhavé téma nakousla. Vezme AI práci copywriterům a tvůrcům obsahu? Často se teď o tom mluví.
Z části určitě ano. Protřídí se trh, zůstanou copywriteři, kteří mají výrazný rukopis, nebo přesah do více oborů marketingu. Komplexnost se nahrazuje špatně. Dobrý copywriter bude v budoucnu něco jako handmade tvůrce v řemeslné výrobě dnes. Obsah s označením „Made by human“ ocení lidé, kteří chápou přidanou hodnotu a výjimečnost lidské práce. AI urychlí automatizaci rutinních textů, která už tak jako tak probíhá. Pokud si převezme textaci meta descriptions nebo produktových popisků v e-shopech, uleví se všem. Majitelům firem i copywriterům.
A proč je pro tebe v tomto ohledu bezpečnější B2B segment?
Tady podle mě bude přechod od lidského psaní k AI probíhat o trochu pomaleji. B2B obsah je přece jen složitější, odbornější, veškeré změny trvají o něco déle. Bez dobré znalosti dané služby a pochopení byznysu firmy neuděláš dobré zadání pro umělou inteligenci. A nerozklíčuješ případné faktické chyby.
Je vidět, že ty se toho očividně nebojíš, ač tě copywriting živí. Využíváš už umělou inteligenci ve své práci?
Copy jako takové mám spíše doplňkově. Věnuji se hodně konzultační práci, lektorování, strategickému řízení a podobným aktivitám. Občas si ale ráda otextuji nějaký web, nebo si na projektech, kde marketing řídím, otextuji klíčové věci sama. AI zatím zkoumám, ale na projektech, kde potřebujeme velké množství obsahu, ji chci postupně zapojit.
Ovlivňuje copywriting tvou další práci, například tvorbu obsahových strategiích?
Tak to na 100 %. Copywriting jako řemeslo využívám každý den. Kdybych nebyla dobrý copywriter, tak ani tu strategii nedám dohromady dobře. Obsahová strategie představuje pro firmu jeden ze základních pilířů komunikace. Aby to celé dávalo smysl, musí se klíčové osoby ve firmě pro strategii nadchnout. Musí vědět, proč to dělají. Jinak půjde realizace do kytek. A jako copywriter přesně víš, jaká slova k vyvolání nadšení použít.
Vidím, že copy je tvoje srdcovka, přesto předpokládám, že 8 hodin denně jen nepíšeš copy nebo strategie. Jak vypadá tvůj běžný pracovní režim? Přibliž nám den „nádeníka“ slova.
Obecně mám ráda, když se mi práce proměňuje. Někde řeším obsah, jinde celý marketing. Hodně konzultuji. To mě asi baví nejvíc. Nazkoumat si komunikaci a doporučit východiska nebo řešení. Nedávno mi jedna klientka děkovala, že konzultace se mnou nebyla zdaleka jen obsahová, ale především byznysová. Ráda rozjíždím nové projekty, řeším, co všechno se musí udělat, jak nastavit marketing. Vymýšlím ideu, strategii, dávám dohromady tým. Vykutat něco z ničeho, to je pro mě ta správná výzva a adrenalin. Stejně tak jako naopak na rozjetém projektu zjistit, co nefunguje a nastavit to tak, aby to vydělávalo. Takže jak říkáš, 8 hodin čistého psaní rozhodně nehrozí. To bych ani nevydržela.
Pojďme se vrátit k té strategii, to mě zajímá nejvíc. Jde o docela ošemetné téma ve firmách. Co to vlastně přesně je? Co může podnikatel očekávat, když za tebou přijde a řekne: „Potřebujeme obsahovou strategii, co s tím?”
Výraz obsahová strategie se dost nadužívá. Celé je to takové abstraktní. Neexistuje univerzální kouzlo, ani obecný návod, který spasí tvou brandovou komunikaci. Pokud nezačneš ty věci dělat, nestane se nic. Strategie není ani žádná raketová věda, nemusí mít stovky stránek. Podle Marka Ritsona se i celková marketingová strategie pohodlně vejde na jednu stránku, stačí vědět: co, kdy, komu a s jakým cílem chceš komunikovat. Zbytek jsou jen taktiky, kterými svého cíle dosáhneš.
Já, když dělám strategii (a mluvím o strategii hlavně proto, že jsou na to lidé prostě zvyklí), tak si ji pak můžeš vzít a ten obsah z toho se svým týmem „uvaříš“ i beze mě, přesně víš, co máš dělat. Moje strategie je jako kuchařka. Návod, podle kterého to zvládneš. A když ne, tak tě při tom „vaření“ podpořím a ukážu ti jak na to. Případně ti doporučím vhodné lidi, se kterými to dokážeš.
Mně občas přijde, že obsahovou strategii dělá každý druhý copywriter nebo markeťák. Přitom to určitě vyžaduje spoustu zkušeností. Pamatuješ si na svou první strategii?
Jasně, v duchu jsem si tehdy říkala: „Hlavně s tím nikam nejezděte.“ Strategii totiž nepostavíš tak, že si najdeš, co znamenají jednotlivé pojmy jako segmentace nebo targeting. Když jsem se strategiemi začínala, to už bude určitě tak 7-8 let, cítila jsem se docela frustrovaná. Pořád to po mně někdo chtěl a já jsem pořádně nevěděla, jak na to. Na vyhledávací dotaz marketingová, nebo obsahová strategie vyjelo žalostně málo informací. Vypracovala jsem se postupně, hodně mi pomohla praxe ve větších firmách. S každou další strategií se to zlepšovalo a nabalovaly se další zkušenosti. Dneska mám za sebou desítky strategií a je to už úplně v pohodě. Vím přesně, co dělat, na co se zaměřit. Učený z nebe nespadl. A pokud ano, tak se zabil. :)
Když řeším u klient brandovou strategii, mám určitý harmonogram prací a základní body, podle kterých jedeme. Máš taky nějaký „jízdní řád“, pokud připravuješ obsahovou strategii?
Mám. Podobný systém praktikuju i u copywritingu, když jdu textovat nějaké větší řešení. Mnohokrát se mi to už vyplatilo. Vždycky začínám důkladnými rešeršemi. Poznávám klienta, jeho firmu, byznys model i zákazníky. Ačkoli se často jedná o firmy, které už jsou na trhu řadu let, lidé z těch firem nevidí top benefity jejich služeb a nikde o nich nemluví. A když mluví, tak málo nebo špatně. Provozní slepota prostě pracuje i tady.
Vypadá to, že s klientem strávíš osobně docela dost času, ještě než vůbec pořádně začneš. Nebo se pletu?
Je to tak. Na začátku se chci vždy s klientem vidět nebo sejít. Kladu mu spoustu otázek, posílám zevrubný průzkumný dotazník , dáme si společný workshop, kde se ještě dál doptávám. Nikdo jiný než klient sám mi na tyto otázky nemůže dát odpověď. Kromě toho, že se hodně ptám, snažím se zjistit, co už ve firmě mají a co by mi pomohlo se ještě lépe zorientovat: zákaznický průzkum, brand book, kompletní marketingovou strategii atd.
Po podrobné analýze pokračuju dál. Hodně řeším zákazníka - kdo to je, co řeší, na co by mohl reagovat negativně. Samozřejmě se musím dotknout brandu, navíc ten v B2B často víc udělaný není, než je. Pracuji s archetypy, ale používám je spíš k ukotvení stylu a tonality komunikace. Archetypy někteří markeťáci nemají rádi, ale já si myslím, že s nimi spíš jen nedovedou pracovat. Když umíš archetyp použít, docela tě to nasměruje.
Co se děje dál?
Pak se věnuju jednotlivým konkrétním částem, podle toho, kam všude ta komunikace půjde. Vyspecifikuju si touchpointy, vyberu vhodné mediatypy, udělám si predikci budgetu na jednotlivé aktivity. Řeším komunikační linky, okruhy témat, publikační plán. Bývám podrobná a názorná. Na samém konci si strategii odprezentuju, osobně. Neposílám nic předem, aby nedošlo k nepochopení. Při prezentaci bývají klienti příjemně překvapení a nadšení. Zažívají řadu výrazných AHA momentů. Někdy takových, že je postupně implementují i do byznysu jako takového.
Nadšení je jedna věc, ale tak nějak předpokládám, že odevzdaným dokumentem to u tebe nekončí. Pracuješ s tou firmou dál? Jakým způsobem? Proškolíš třeba jejich interní tým?
Málokdy odevzdám strategii a odcházím. V drtivé většině případů se společně pustíme do realizace. Pomohu proškolit a nasměrovat copywritery, případně doporučím své osvědčené lidi na jednotlivé marketingové aktivity. Nejčastěji dávám doporučení na šikovného copywritera nebo PPCčkaře, ale občas je potřeba i jiné profese. Sebelepší strategie, ani obsah ti totiž nebude fungovat, pokud ten obsah nebudeš umět dobře prezentovat a doručovat. U copy věcí se mi osvědčila kombinace mentoringu a editace. Tak dlouho s tím člověkem pracuju, až je nakonec sám schopný psát přesně tak, jak je potřeba. Ale musí tu být alespoň nějaké vlohy ke psaní a k umění prodávat. Copywriter bez obchodního ducha se prodávat textem naučí jen velmi těžce.
Co je na těch strategiích vlastně nejtěžší? Pracuješ s nějakou šablonou nebo frameworkem?
Rámcovou šablonu samozřejmě mám, ale pokaždé mi z ní vyjde něco zcela jiného a jedinečného. Stejně jako jsou jedineční klienti, se kterými strategie řeším. Takže když to řeknu jednoduše, šablona je ti při strategii k ničemu, pokud nevíš, jak s ní pracovat a jak ji přesně ohnout pro specifické segmenty. Nejtěžší na tom celém je asi pochopit byznys klienta a navrhnout mu komunikaci tak, aby mu to přinášelo byznysové a brandové výsledky. Mně vždycky nejvíc záleží na tom, aby moje práce přinášela klientovi užitek a ideálně zisk.
A ten framework? Řídíš se nějakým?
Přiznám se, tohle mě moc nebere. Zvlášť nepraktický mi pro obsah přijde svého času přelomový framework STDC, Avinashe Kaushika. Cílit na zákazníka v určitých fázích nákupního procesu je samozřejmě v pořádku, ale mnohdy se ty fáze prolínají a je dost těžké připravit a hlavně doručit obsah pro každou fázi zvlášť. Především u ne úplně běžných produktů nebo služeb, které hledá málo lidí, nebo mají specifický nákupní proces. Skoro nadlidský úkol.
V B2B za mě nejlépe funguje trojúhelník: 1. zákazník a jeho problém, 2. produkt či služba, která ten problém řešení, 3. Komunikace problému a jeho řešení směrem k zákazníkovi.
Je to tak. Zvlášť v B2B ten trojúhelník platí beze zbytku. Nákupní cyklus se tu totiž chová odlišně, procento spontánních nákupů je spíše nižší. U složitějších a dražších služeb, systémů nebo strojů může rozhodovatel dozrávat k nákupu klidně i rok, dva. Mezitím konzumuje různý tvůj obsah - tam vidí post na LinkedIn, jinde billboard, přečte si článek, otevře několik newsletterů. A teprve pak to přijde - poptávka!
Existuje něco jako chyby v obsahově-komunikační strategii? Kdy to podle tebe úplně neklapne?
Velmi zajímavá otázka. Děkuju za ni. Jde totiž o věc, kterou se mnoho lidí z marketingu nebojí nacenit i v řádech stovek tisíc. Zaplatíš takovou raketu a dostaneš výstup, který moc nechápeš a schováš ho raději do šuplíku. Za rok už ve firmě nikdo neví, kde je tomu dokumentu konec. Pro sebe jsem si definovala 3 typy strategií, které realizuješ jen obtížně nebo vůbec.
Za prvé: Strategie je příliš obecná. Autor seskládá k sobě různé pojmy a přidá k nim velmi mizerný výklad. Takový marketingový bullshit, co si může vygooglit každý. I toto jsem bohužel viděla jako výstup, který se honosil názvem obsahová strategie. Za druhé: strategie se fokusuje pouze na jednu oblast, většinou na tu, v níž je daný marketér aktuálně silný. Přitom v každém marketingu musíš nejdřív zjistit, jaký je potenciál jednotlivých aktivit. A budgetově únosné aktivity pak zařadit. Za třetí: strategie megalomanská, aneb všechno všem. Mám jeden mustr, nějak to tam napasuju a pak zkusíme, co z toho bude fungovat. I takovou strategii si můžeš rovnou sepsat sám. Každá firma je unikátní, každá řeší něco jiného a každé taky přísluší jiná komunikace.
Ať už v marketingu děláme cokoli, pro zadavatele - manažery je vždy důležitá efektivita jednotlivých aktivit. Tedy návratnost, konverze, akvizice. Prostě samá data? Jak to řešíš v B2B?
Tohle je věčná bolest všech markeťáckých smrtelníků. U e-shopů, tam je to ještě půl bídy, můžeš měřit poměrně pěkně: odkud zákazník přišel, na co reagoval, co a za kolik nakoupil. Automaticky ti přijde objednávka, systémově ji zprocesuješ a pohoda. Co změříš v B2B? Kolik lidí ti vyplní poptávkový formulář? Měřit leady jako takové ještě jde, ale když s nimi dál obchod správně nepracuje, nevytěžují se a akvizice nikde. Máš tak opět problém. V životě taky zcela přesně nedohledáš, vzhledem k dlouhému zákaznickému funnelu v B2B, co mělo na výslednou akvizici největší vliv.
Když jsme u toho: s měřením souvisí taky výkon. Jak se zkušenosti klientů z PPC odráží v požadavcích na obsahový marketing?
PPC je rychloobrátková věc, nasypeš tam peníze a v řádu dnů, maximálně týdnů vidíš, jak to jde. Jestli to generuje byznys. Obsah takto nefunguje. Navíc je drahý na přípravu a doručování. Ono ani to SEO tě nespasí, i když k němu spousta firem vzhlíží jako ke svatému grálu přivádění zákazníků organicky, čili zdarma. Obsahové SEO rozhodně zadarmo není. Než se změny projeví v organickém hledání, musíš toho napsat tuny a ještě tak, abys optimalizoval na adekvátní výrazy. Obsah, který přináší poptávky a nové zákazníky se tvoří měsíce a roky. A stojí to peníze, hodně peněz. Protože ten obsah musí někdo vytvořit. Někdo, kdo ví jak a umí to. Nejlépe copywriter.
Zase jsme skončili u copywriterů. Skvělé, napadá mě další otázka: jak poznáš dobrého copywritera?
Dobrý copywriter rozhodně není ten, kdo měl jedničku ze slohu, napsal diplomku nebo pro někoho chvíli spravoval sociální sítě. Hlavní schopností juniorního copywritera je sebereflexe, stejně jako určitá míra profesní pokory. Aby ten člověk byl ochotný učit se a naslouchat a zároveň unesl konstruktivní kritiku. Ani ten nejlepší copy mentoring nepomůže někomu, kdo se po negativním feedbacku urazí a jde brečet do kuchyňky. Nebo někomu, kdo si myslí, že píše jako bůh a přitom nedává ani elementární pravopisné a stylistické základy.
Dobrý copywriter stojí dost peněz. Zároveň se může pochlubit relevantními referencemi. Z webů, nebo projektů, které ten člověk psal, bys měl alespoň některé znát. Články o ničem pro no name weby vypovídají o kvalitě copywritera už samy o sobě. Neúspěšný copywriter je ochotný psát normostranu za 100 korun, vyskytuje se na webtrhu a jiných podobných portálech. Za ty peníze mi připadá výhodnější jít pracovat do supermarketu za kasu. Co je to za copywritera, který neumí prodat pořádně sám sebe? Jak pak prodá tvůj produkt?
Přijde mi, že juniorní copywriter pro mě jako pro manažera znamená docela riziko. Jaké chyby se v textech juniorních copywriterů opakují, na co si mám jako manažer dát pozor? Jak poznám, že bych měl copywritera vyměnit?
Copywriter, jak už jsem říkala, musí umět prodávat. Přímo, jasně, bez zbytečných kudrlinek. Srozumitelně pro cílovou skupinu. Dobré copy se obejde bez klišé, neobsahuje pasáže o ničem (tzv. slovní a větnou vatu), jde se v něm rovnou k věci, žádné rozcvičování v podobě řečnických otázek a výpravných úvodů.
Na svých workshopech ty nejčastější chyby hodně řeším. Aby se jich copywriteři vyvarovali a marketingoví manažeři, aby je poznali a uměli specifikovat „divná místa“. Tohle totiž bývá nejčastější manažerský feedback na špatné copy: „Tady je to nějaké divné, nějak se mi to nezdá.“ Divné místo v drtivé většině reprezentuje nějakou stylistickou chybu nebo odchylku od větné stavby.
Čím více divných míst, tím více přepinkávání mezi klientem a copywriterem. Tím více času obou, tím více se projekt prodraží. Dobrý copywriter dostane většinou pozitivní feedback na první dobrou. A texty mohou postoupit dále do procesu nasazování na web nebo kamkoli jsou určeny. Drahý copywriter prostě šetří čas a paradoxně i peníze. A to už ani nemluvím o tom, když po špatném copywriterovi přepisuješ za rok dva celý web znovu. Napoprvé jsi pár korun ušetřil, ale zaplatíš to ve výsledku dvakrát.
Shrnu to: hlavními rozhodujícími faktory pro výběr dobrého copywritera jsou cena a reference. Přidal bych k tomu ještě svůj postřeh: dobrý copywriter se vždy ptá po podkladech, zajímá ho, jestli dostane brief. Když se mi tohle při výběru copywritera stane, okamžitě se do něj zamiluju, protože vím, že tento člověk už má v oboru něco za sebou.
S tím souhlasím, copywriter, co se zajímá o tvůj brand, firmu a byznys, už většinou ví, co dělá a proč to dělá. Napadá mě v té souvislosti ještě, že dobrý copywriter taky napíše všechno. Nevybírá si jen témata, která ho baví. Alespoň ze začátku. Na těžších, například hodně technických věcech se copywriter nejvíc naučí a vypíše se. Kdybych psala všechny ty roky jen o kabelkách nebo dortíčkách, nikdy bych se ve psaní nedostala tam, kde dneska jsem.
Co vlastně nejvíc sama řešíš při psaní? Co třeba kreativní blok? Stává se ti to?
S tím se dá pracovat. Někdy to ani nemusí být blok, ale jen odpor ke psaní, že vlastně zrovna chci dělat něco jiného, ale termín už tlačí. Překonat odpor je první krok k úspěchu, to mě kdysi dávno naučila Michelle Losekoot. Taky už se trochu znám. A mí klienti mě taky znají. Většinou na rozsáhlejší projekty nejsem schopná dát termín úplně přesně. Na otextování webu nebo přípravu strategie potřebuji delší čas, kdy setrvám v hluboké práci, a to bývá při ostatním ad hoc rychlém textování a řešení různé agendy občas problém. Ale když už k obsáhlejšímu textování sednu, nečekám, až mě políbí múza, prostě píšu. A když nevím, jak začít, tak prostě taky píšu, nějak začnu, ono se to postupně „rozjede“.
Stejně to mám u strategií. Dlouho mi to zraje v hlavě, dlouho nad tím různě přemýšlím a zároveň to odsunuju, protože nemám klid na tu soustředěnou delší práci. Ale pak sednu a za dva tři celé dny jsem to schopná ze sebe dostat a dát tomu konkrétní podobu.
Tak to já proti svému kreativnímu bloku bojuju spíš technicky. Miluju data, miluju tabulky. Takže hodně sbírám inspiraci a úhledně si to třídím. Kde hledáš inspiraci ty?
Poslední dobou jsem se začala aktivně vzdělávat ze zahraničních zdrojů, už je mi ten český rybníček malý. Mně přitom objevování a učení se nových věcí pořád hrozně baví. Ale tabulky a tak, to není nic pro mě. Spíš si ukládám lehce chaoticky do wordu zajímavé myšlenky, odkazy apod. Ukládám si taky inspirativní obsah ze segmentů klientů, pro které zrovna píšu. Jen mám trošku potíž v tom, že se k těm věcem aktivně nevracím, zpracuji těch podnětů minimum.
Co bys jako copywriter nikdy neudělala? Do čeho bys nešla?
Snažím se vždycky najít cestu, abych o tom, co a jak píšu, byla přesvědčená. Ze začátku jsem občas psala „jak pán chce“, jen abych vyhověla klientovi. A přitom jsem věděla, že to není úplně dobře. Takto jsem to dělala až do chvíle, než jsem dostala na jeden rozsáhlý web docela zdrcující feedback od Karla Novotného. Věděla jsem, že se to nevymyslelo úplně šťastně, ale klient to tak chtěl, tak jsem to tak napsala. Ve výsledku ale nikoho nezajímá, kdo co chtěl, ale je to moje práce = moje reputace. Cítila jsem se fakt blbě, ale Karlova kritika mi tehdy otevřela oči. Od té doby už jsem způsobem „jak pán chce” nic nenapsala.
Vrátím se ještě k těm archetypům, jak jsi říkala, že je používáš k ukotvení tonality. Pod který archetyp bys zařadila svou komunikaci. Komunikaci brandu Radka Legerska?
Já jsem typický archetyp Pečovatel. Není mi pomoci. :) Prostě to tak mám a prolíná se to do všeho, co dělám. Třeba u svých obsahových workshopů jsem si dlouho říkala: „Radko, ty to těm lidem říkáš tak polopatě, to je děs.“ Ale pak jsem přišla na to, že tohle je věc, kterou ti lidé právě oceňují. Že jim něco i několikrát v různých obměnách zopakuju. Mně třeba rychlé, hop hop workshopy nevyhovují, potřebuju si to osahat, vyzkoušet, přemýšlet nad tím. Když je tempo příliš rychlé, odnesu si maximálně rozmrzelý pocit. Z toho odvozuju, že můj pečovatelský přístup si cílovku určitě nachází.. Moje pečovatelství se projevuje i při psaní: záleží mi na tom, jak mnou napsané texty vypadají už použité. Jak to vypadá na webu, jak na ně lidi reagují…Možná to někdy přeháním, ale já to tak prostě mám.
Všiml jsem si, že se na svém LinkedIn profilu docela věnuješ osvětě mezi marketéry a copywritery. To bude zřejmě záměr, že?
Edukace copywriterů, markeťáků, ale i širší veřejnosti ve psaní je můj dlouhodobý cíl. Své know how předávám už léta. jsem taková bojovnice za lepší texty na internetu :). Snažím se už několik let „rozmluvit“ na LinkedIn marketéry a copywritery, aby se trochu zvedla úroveň copywritingu jako takového. Zároveň často vídám copywritery v různých facebookových skupinách, jak lamentují nad nedostatkem zakázek a zoufale hledají, kde je vzít.
Přitom stačí opřít se do budování osobního brandu. A kde jinde než na LinkedIn. To je pro B2B ideální sociální síť. Sama jdu příkladem: píšu na LinkedIn o copywritingu i obsahovém marketingu, vyzývám k využívání této sítě na každé veřejné přednášce, kterou mám. Založila jsem na LinkedIn z kraje roku profesní skupinu Copynoty a ta k dnešnímu čítá bezmála 400 copywriterů. S potěšením konstatuji, že má vytrvalá edukace nese ovoce: copywriteři a markeťáci na LinkedIn konečnou píšou! A je jich čím dál víc. To mi dělá radost.